Obec Lužany
oficiální stránky obce
Drobečková navigace

Úvod > Obec > Aktuality > Čestné uznání pro trenéra lužanských fotbalistů Pavla Ponikelského

Čestné uznání pro trenéra lužanských fotbalistů Pavla Ponikelského



Datum konání:
8.11.2021

V Nové Pace se 30. října na fotbalovém hřišti před samotným utkáním 12. kola Eurovit Okresního přeboru mužů mezi celky 1. FK Nová Paka B a TJ Sokol Lužany uskutečnilo předání čestného uznání za významný a výjimečný přínos k rozvoji sportu panu Pavlu Ponikelskému. Toto vyznamenání souviselo s jeho výročím a oslavou kulatých padesátých narozenin.

Čestné uznání za dlouholetou hráčskou a trenérskou činnost převzal Pavel Ponikelský z rukou předsedy Okresního fotbalového svazu Jičín pana Jana Šotka. Zároveň mu byl předán od zástupců Lužanského klubu dárkový koš jako poděkování svému trenérovi.

Fotbalový oddíl TJ Sokol Lužany

Po společném focení bylo zahájeno fotbalové utkání mezi oběma celky. Zápas se začal lépe vyvíjet pro hostující tým, od začátku byl aktivnější a lépe se prosazoval. Nejdříve se v 17. minutě trefil Patrik Tománek a hned za ním v 21. minutě skóroval kapitán týmu Tomáš Berger. Po ukončení prvního poločasu odcházeli hráči za stavu 0:2 do šatny. V druhém poločase byli opět aktivnější a na branky úspěšnější Lužanští, protože v 61. minutě znovu rozvlnil síť Věchetovy branky Patrik Tománek a těsně před finálním hvizdem píšťalky upravil skóre tohoto zápasu na konečných 0:4 útočník hostů Petr Topič.

Pro trenéra Pavla Ponikelského a jeho tým to byl na tomto hřišti poslední zápas, při kterém opět uspěl a zakončil tak letošní sezonu v tabulce Okresního přeboru mužů na krásném druhém místě. Pan Jaroslav Berger, vedoucí mužstva  TJ Sokol Lužany, k celkové situaci a umístění dodává: „Pro příští rok klub žádné zásadní změny neplánuje, očekává se návrat některých zraněných hráčů, kteří by měli přispět ke stabilizaci týmu. Mým přáním je pevné zdraví celému týmu bez zranění, aby výkonost neklesala, ale pokud možno stoupala, což by se mělo podpořit i samozřejmě kvalitním trénováním.“

Své padesáté narozeniny oslavil trenér Pavel Ponikelský 29. října.

Někdejší talentovaný fotbalista a současný trenér oddílu TJ Sokol Lužany se narodil v Jičíně. Zásluhou svých rodičů se už od malička věnoval více sportům, nejoblíbenějším se pro něho stal fotbal, který ho provází prakticky celý život. Jak sám vzpomíná, na fotbalovém hřišti se začal pohybovat v pěti nebo šesti letech. Jako lužanský odchovanec odehrál největší část své hráčské kariéry na pozicích stopera a později také útočníka. Jedním z jeho největších úspěchů byla tři umístění na 3. místě v Okresním přeboru.

Pavel Ponikelský, Lužany

S aktivním fotbalem skončil v 35 letech, následně začal trénovat nejdříve přípravku, později dorost a nakonec muže. Právě období přípravky považuje za úžasně strávené roky. Může být právem hrdý na to, že ji v roce 2003 založil a následně všichni jeho hráči v dorosteneckém věku dvakrát vyhráli titul.

Ke sportu měl Pavel Ponikelský vždy velmi blízko, neboť jeho otec Karel hrál velice úspěšně házenou za Podhorní Újezd, získal třikrát titul mistra republiky a byl dokonce vyznamenán jako zasloužilý mistru sportu. Oba rodiče nevynechají ani jediný zápas a jsou věrnými a stálými fanoušky.

Další jeho velikou podporou nejen v osobním životě, ale i na zápasech je jeho manželka Iva a oba synové, kteří také hrají aktivně fotbal a jsou součástí lužanského týmu. Starší syn Vojtěch je bohužel dlouhodobě vyřazen pro svá zranění, mladší Jakub velice úspěšně střeží domácí branku. Oba dva byli také vedeni od dětství ke sportu a svými výkony dělají rodičům radost.

Pavel Ponikelský neměl nikdy svůj vysněný trenérský vzor, těch hráčských bylo hned několik, mezi ty nejznámější patřil například italský útočník Robero Baggio nebo jeden z nejslavnějších a nejkontroverznějších fotbalistů Francouz Eric Cantona.

Letošní fotbalová sezona byla v Lužanech u Jičína velice úspěšná. Podle slov Pavla Ponikelského ale není lehké trénovat, když pracuje na tři směny. On sám říká: „S výkonem jsem spokojen, je to jako na houpačce, jednou zahrajeme velice dobře, jindy zase špatně. Hráči by měli zlepšit přístup k tréninku, měli by zapracovat hlavně na fyzičce. Občas se poštěkáme, ale to k fotbalu prostě patří.“

Preferuje dobrý a útočný fotbal, aby to bavilo jak hráče, tak i diváky. Je velice spokojen s tím, že diváci na domácím hřišti chodí v hojném počtu, protože fotbal by se měl hrát pro diváky a poslední dobou to lužanské jedenáctce vychází. Jeho vysněným cílem a přáním je vyhrát tuto soutěž a posunout se s hráči do I.B třídy. Osobně ho obdivuji, jakých výsledků nejen jako trenér dosáhl a chtěl bych mu popřát k jeho jubileu především stálé zdraví a s celým týmem co nejvíce fotbalových úspěchů.