Beseda s Radkem Rejškem o lužanských varhanech

V sobotu 7. ledna 2017 se v kostele sv. Maří Magdalény v Lužanech konala beseda s panem Radkem Rejškem. Pan Rejšek je lužanský chalupář a vzhledem ke své profesi a vztahu k naší obci se rozhodl opravit varhany v lužanském kostele. I přes mrazivé počasí byla účast na setkání hojná. Občané se dozvěděli zajímavé informace o historii varhan a vyslechli si hru zkušeného varhaníka. Děkujeme panu Rejškovi za tuto besedu, ale hlavně za to, že ve svém čase a ze svých prostředků varhany opravuje.

Více o historii varhan umístěných v lužanském kostele se dočtete v článku ze čtvrtletníku Varhanář, jehož je pan Rejšek šéfredaktorem.

Aby byly informace kompletní, uvádím stručný životopis pana Radka Rejška (zdroj: www.loreta.cz):

Radek Rejšek

Na konzervatoři v Praze studoval kompozici (u Jindřicha Felda a Oldřicha Semeráka) a hru na trubku (u Václava Junka a Josefa Svejkovského). Ve studiu kompozice pak pokračoval na pražské AMU (u Jiřího Dvořáčka) a na brněnské JAMU (u Zdeňka Zouhara), kde v r. 1990 svá studia ukončil.

Jeho celoživotní zálibou je historie a stavba varhan a kampanologie, což uplatňuje i na půdě Českého rozhlasu, kde je od r.1988 zaměstnán jako hudební režisér a od r. 1992 též jako hudební redaktor na stanici Český rozhlas 3 Vltava. Zde realizuje programové projekty „Historické varhany“ a „Zvony“ a kromě toho má v redakční péči též obory soudobá a elektroakustická hudba. Od r. 1995 do r. 2001 byl pedagogicky činný na pražské konzervatoři, kde vyučoval hudebně teoretické předměty a od r. 2000 vyučuje hudební předměty na Soukromé vyšší odborné škole filmové a Filmové akademii M. Ondříčka v Písku. V současnosti (od r. 2005) je pedagogicky činný na Konzervatoři v Českých Budějovicích, kde vyučuje kompozici a hudebně teoretické předměty. Byl místopředsedou Společnosti pro elektroakustickou hudbu (od r. 1997). V letech 1987 až 1993 aktivně spolupracoval s Městským divadlem v Mostě v oblasti scénické hudby (vytvořil hudbu k 8 inscenacím). Působil jako sbormistr pěveckého sdružení Foerster v Benátkách nad Jizerou (1980 až 1995) a dívčího pěveckého sboru Collegium cantantium (1991 – 1997). Svojí iniciativou přispěl k restaurování zvonohry pražské Lorety, kde od r. 1989 působí jako carillonér (od r. 1994 jako carillonér titulární). V r. 1997 byl při setkání evropských carillonérů v Barceloně přijat do mezinárodní organizace Eurocarillon, jejíž akcí se pravidelně účastní již od r. 1995 a i prostřednictvím této organizace se snaží u nás netradiční carillonérské umění uvést do povědomí širší veřejnosti. Dosud je jediným mezinárodně akceptovaným českým hráčem na tento nástroj. V roce 2010 byl jmenován diecézním kampanologem litoměřického biskupství.